Nejlepší zahraniční desky
Architects - Lost Forever // Lost Together
Backtrack - Lost in Life
Bane - Don't Wait Up
Comeback Kid - Die Knowing
Real Friends - Maybe This Place Is The Same And We're Changing
Nejlepší tuzemská deska
Paulie Garand x Kenny Rough - Molo
Nejlepší EP
Hundredth - Resist
Nejlepší singl
BANE - Calling Hours
Nejlepší videoklip
The Amity Affliction - Don't Lean On Me
Nejlepší koncert
The Amity Affliction - Lucerna Music Bar, Praha
Objev
Beartooth
Zklamání
Rozpad Climates
Backtrack jsou mladá krev z New Yorku. Měl sem o nich povědomí, ale do sluchátek se mi dostali až když byli oznámení jako support u pražského koncertu Stick To Your Guns. Druhá řadovka Lost In Life jim pod Bridge9 Records vyšla na začátku roku. Jedná se o klasický poctivý NYHC, který si bere jen to nejlepší od svých předků a do toho přidávají Backtrack kus sebe a nejde o žádnou slátaninu, nýbrž o pořádný hardcore se svěžím zvukem a nápady. Rozmanitost desky podtrhuje celá řada hostů z mých nejoblíbějších David Wood, ktery hostuje na Their Rules nebo Brendon Yates na Under Your Spell. Po čtyřech letech se s novou deskou přihlásili Comeback Kid. Die Knowing, jak se počin jmenuje, je důstojný nástupce úspěšného Symptons & Cure z roku 2010. Pro část fanoušků bylo zklamáním, osobně nevím proč. Tohle jsou prostě Comeback Kid. Žádný vybrnkávání, ale poctivý lopaťácký kytary, syrová nálehavost a neskutečná energie, kterou Comeback Kid pořád mají! Ještě bych vypíchl singl Didn't Even Mind.
Letos vyšli v podstatě dvě pop punkový desky a nutno dodat poměrně rozličných nálad. Real Friends - Maybe This Place Is Same And We're Just Changing a Neck Deep - Wishing Thinkful. V tomto minisouboji u mě zvítězili Real Friends. Debut Welšanů rozhodně není slabý a má svou kvalitou, ale Real Friends nahráli vyrovnanou, klidnou desku, přesunuli se od party na pláži do trochu vážnější nálady a sedí mi to k nim a proto se k desce rád vracím. Singl Summer mě z počátku vůbec nebavil, na desce jako celku zapadá a je jednou z mých oblíbených pecek.
Jak jsem již psal letošek byl co se novinek týče plodný. Předchozí desky jsem srovnal podle abecedy a nakonec si nechal to nejlepší co se letos urodilo. Bane - Don't Wait Up. Tato rozlučková deska legendy straight edge hardcoru není žádný mezek, ale hodně silný plnokrevník. Deska začíná ve svižném tempu otvírákem Non-Negotiable. Rychlou střídá rychlejší All The Way Through. Calling Hours jsou melodičtější pomalejší věc s řadou významných hostů například David Wood z Down To Nothing nebo Walter Delgado z Rotting Out asi nejsilnější věc od Bane vůbec. Album se zase vrací do rychlé tempa a zpomaluje ho až Wrong Planet těsně před koncem. Neznalí by si řekli konec, ale chyba lávky. Čeká nás ještě klipem opatřená Final Backward Glance. Může to znít klišovitě, ale tohle album mě velmi zasáhlo a stala se z něj srdeční záležitost.
Hundredth letos vydali druhou polovinu z dvojípíčka Resist. Pět songů možná trochu smutnějších, ale furt jsou to Hundo a to my máme moc rádi.
Don't Lean On Me je klip s příběhem a
Ikdyž novinka Let The Ocean Take Me se v silné konkurenci do pětky neprobila, tak koncert, který The Amity Affliction předvedli v Lucerně, patřil k nejlepším v mém životě.
Rozhodně bych, ze skvělých desek vypíchl i Runes od Bury Tomorrow nebo Salvation od Obey The Brave.
Matýsek
Nejlepší zahraniční desky
Architects - Lost Forever // Lost Together
BANE - Don't Wait Up
The Amity Affliction - Let the Ocean Take Me
Comeback Kid - Die Knowing
Obey The Brave - Salvation
Nejlepší tuzemská deska
Paulie Garand x Kenny Rough - Molo
Nejlepší EP
Hundredth - Resist
Nejlepší singl
The Amity Affliction - Pittsburgh
Nejlepší videoklip
Stick To Your Guns - NOBODY
Nejlepší koncert
The Amity Affliction - Lucerna Music Bar, Praha
Objev
Beartooth
Zklamání
Koncert Hill Valley na Anenské Pouti
V první řadě bych chtěl podotknout, že alba nejsou seřazená dle kvality, ale náhodně - ten první není ten nejlepší, respektive všichni jsou první a nejlepší. Dále pak, že kdyby to šlo, dám sem těch počinů víc na to pomyslné 'druhé místo'. Teď už k věci...
Deska Architects je prostě úžasná. Samovo screamy jsou ještě epičtější, než na Daybreakeru a zvuk je syrovější, což výslednému jen přidává. Vyzvedávat některé songy by bylo nefér. Všechny jsou dobré.
Album BANE je naprosto strhující. Přispívá k tomu i notnou měrou několik featů například v songu Calling Hours. Tady bych se nebál říct, že to je nejlepší song celého alba (možná i můj nejoblíbenější od BANE). Skvělými songy jsou pak třeba Final Backward Glance, či All the Way Through.
The Amity Affliction navázali na Chasing Ghost více než důstojně a pecka jako Pittsburgh, nebo Don't Lean On Me, jsou hrozně super. Jedna z mála kapel, kde si důkladně čtu i texty, protože Joel je magor. Někdo nazýval druhou zmíněnou 'druhým Open Letterem'. Odvahu k takovému vyjádření bych asi neměl. A ani nechci. Open Letter je jen jeden a nic a nikdo nebude nikdy takhle boží. Sorry.
Nový Comeback Kid mě zastihli poměrně nepřipraveného a o to víc jsem si je asi užil. Singl s klipem Should Know Better je opravdu silná káva! Klip je správně agresivní a song k němu jde krásně. Kanada no:
U Obey the Brave mělo asi dost lidí problém s invencí. Já vůbec. Kapela dělá, co umí a dělá to výborně. Prostě proč ne. Trochu zpěvnější refrény jsou tady obrovským plus.
Paulieho Molo je deska klidná a vyvážená s tématikou námořnictví. Klipem obdařený Kotvim je toho dobrou ukázkou.
Od Hundredth se nic jiného ani čekat nedalo. EP nemá slabou chvilku. Stejně jako celá kapela.
Pittsburgh u mě vyhrál proto, že mě asi zastihl ve správnou chvíli. Ostatní singly jsem tak jako doháněl. Namátkou vyberu třeba ???.
Zklamáním byl koncert Hill Valley ani ne tak kvůli rozpačitému výkonu kapely, ale hlavně proto, že tam prostě nikdo nedorazil. Fanoušci prostě zklamali. Jo a pivo bylo teplý.
Otrapa
Nejlepší zahraniční desky
Architects - Lost Forever // Lost Together
Backtrack - Lost in Life
New Found Glory - Ressurection
New Found Glory - Ressurection
Obey The Brave - Salvation
Rise Against - The Black Market
Rise Against - The Black Market
Nejlepší tuzemská deska
Paulie Garand x Kenny Rough - Molo
Nejlepší EP
Nejlepší singl
Stick To Your Guns - NOBODY
Nejlepší videoklip
Stick To Your Guns - What Choice Did You Give Us
Nejlepší koncert
Stick To Your Guns - Futurum, Praha
Objev
Brutal Assault
Zklamání
Skywalker - Liberty Island
Jak se říká, to nejlepší nakonec. Alba jsem řadil podle abecedy, těžko vybrat nejlepší...
O kvalitě Lost Forever // Lost Together snad nikdo ani nepochyboval. O tom že umí tvořit to nejlepší ve své oblasti, nás Architects přesvědčují již od samého začátku jejich kariéry, takže asi nemá cenu jakkoliv hlouběji komentovat, prostě vysoká očekávání naplněna a užívej.
U Backtrack bych se lehce pozastavil. Tuto kapelu jsem začal výrazně poslouchat právě v tomto roce a dokonce se dostala na přední příčky v poslouchanosti v mém telefonu, což se nestává zas tak často. Backtrack mi prostě přirostli k srdci a těším se co do nás naperou příště.
New Founf Glory jsem na seznam zařadil hlavně proto, že i navzdory jejich "pokročilému" věku, stále dělají ty píčovinky co jsou pro Pop-Punk z devadesátek typické. Ressurection je energické, zábavné a hodí se na hanouty se skejtem a kámošema.
Obey The Brave jsou prostě porážečka. Od nich člověk nechce nic jinýho než nálož s přídavkem kladiva na palici. A přesně proto je super, že se nedrží standardu postupného změkčování a stále se nás snaží svou muzikou zabít.
Last but not least, Rise Against! Tuto, no nechci ani moc říkat kapelu, protože tohle je spíše božský sbor, jsem zařadit prostě musel. I kdyby jejich hudba stála za pytel, což jen vyslovit je až rouhání, stále budou hlásat to, aby lidé přemýšleli nad tím jak žijí a snažili se zlepšit svět a to je prostě záslužné samo o sobě.
Řešit tu Pauliho asi nemá moc cenu. Mladá přívětivá tvář, líbivá srdcařská hudba, co dodat. Ten ví jak na to.
I přesto, že album vyjde až v únoru 2015 dokázali se Stick To Your Guns a jejich single Nobody prorvat na první příčku. Tahle nakládačka opět posunula hranice, jak mají STYG ve zvyku, o míle dál a jejich druhý single What Choice Did You Give Us i přes to, že se jedná o lyrics video zaujímá pozici klipu roku.
Brutal Assault jsem zařadil jako objev roku né snad proto, že bych ho dříve neznal, ale protože jsem se ho poprvé rozhodl navštívit a byl sem unešen! Tolik kvalitních kapel, ta atmosféra a prostě všechno. Zpracováním je festival ještě lepší než Mighty Sounds který působí lehce "máme dost v píči a jsme nakalený". Tim nechci říct, že by snad byl BA lepší, MS je prostě rodinná srdcová záležitost, BA je prostě jiný a já jsem rád, že vstoupil do mého života.
Nakonec se trochu rozčílím. To co se stalo s kapelou Skywalker je pro mě rána kopím do srdce. Tato kapele změnila celou naši bandu a proto vidět, jak hodnoty které Kachna hlásal prostě spláchne do záchoda. A hudebně?? No teda šlo to velice dolu...